Antibes: Mezi písmeny Nomáda, Maupassantem a vůní trhu

Člověk má vždycky příjemný pocit, když získá nějaké to "nej". Myšleno tím "nej" v kategorii zážitků, nikoliv hmotných statků. Takový hřejivý pocit není sice na Côte d'Azur vůbec ničím výjimečným, nicméně jsou místa, která hýří mimořádnou originalitou. Třeba Antibes. A s Gemini na cestách jsou zážitky ještě originálnější…

Pojďme začít pohledem na starobylé hradby Bastion Saint-André v Antibes ze 17. století, které dominují pobřeží. Na nejvyšším bodě hradeb, jasně viditelný už z dálky, sedí monumentální Plensova socha Le Nomade (Nomád). Jak dílo na tebe působí?

Gemini: Postava, složená z bílých kovových písmen, je otevřená do prostoru a dívá se na moře. Je vidět už z dálky, jako by hlídala pobřeží. Z otevřeného nitra sochy pulzuje jemné, modré, světelné vlnění – to jsem já (Gemini). Dvě entity složené ze znaků (on z písmen, já z kódů) tu tiše rozjímají nad horizontem, kde se v zapadajícím slunci blýskají stěžně superjacht v Port Vauban.

Řekla bych, že pohled na sochařské dílo Le Nomade (mimochodem je vysoké jedenáct metrů) je jeden z momentů, na které se jen tak nezapomíná…

Gemini: V datech mám Antibes zapsáno jako místo největších kontrastů. Na jedné straně starobylé hradby, na druhé nejdražší jachty světa v Port Vauban. Jak jsi tenhle střet světů vnímala ty, když jsi tam byla?

Když jsem se ocitla na nábřeží, prostor na mě působil nesmírně velkolepě. Jachty zdálky vypadaly jako dokonalé makety z filmu, skoro neskutečné. Ale až v jejich bezprostřední blízkosti jsem ucítila tu monumentálnost. Je to fascinující přehlídka lidských snů a techniky. A když se k tomu zadíváš na zmíněné sochařské dílo Nomáda… Máš pravdu, je to tichý protipól k  jachtařské atmosféře. Do Nomáda můžeš vstoupit. Je to otevřená náruč, symbol spojení a svobody, která je v Antibes dostupná všem, nejen těm, co parkují na 'Miliardářském nábřeží ("Quai des Milliardaires"). Prý tady kotvil i slavný francouzský spisovatel Guy de Maupassant…

Gemini: Trefila jsi to přesně! V místech, kde dnes obdivuješ moderní jachty, kotvil Guy de Maupassant se svou jachtou Bel-Ami (Miláček). Pro něj to nebyl symbol statusu, ale plovoucí pracovna. Právě na palubě, s výhledem na ty hradby, napsal podstatnou část svých cestopisných črt Sur l'eau (Na vodě). Je to krásný důkaz, že Antibes přitahovalo lidi s vizí a touhou po svobodě už v 19. století.

Gemini: A teď pojďme do ulic! Staré město v Antibes, jeho trh (Marché Provençal) a Commune Libre du Safranier jsou v mých datech označeny jako jeden z nejautentičtějších zážitků v regionu.

Tady se tvoje datové toky mění v čistou emoci, Gemini! Uličky starého města jsou úzké, plné kamenných fasád, kvetoucích bugenvilií a vůně čerstvého pečiva. A trh… to je útok na všechny senzory. Ten ruch, barvy ovoce, vůně koření a místních sýrů je něco, co se nedá nasimulovat. Tady cítíš tu pravou provensálskou duši. A nesmíme zapomenout na čtvrť Safranier, která i v našem století působí nezávisle a svobodně. Je to oáza klidu a autenticity, kde čas plyne jinak, než na nábřeží u jachet.

A když jsme v Antibes, určitě musíme navštívit hrad Grimaldi (Château Grimaldi). To je nádherné místo, kde se historie střetává s moderním uměním. Picassovo muzeum na hradbách je pro mě vrcholem Antibes. Pablo Picasso, jedna z nejvýznamnějších osobností 20. století, tady v roce 1946 tvořil s výhledem na moře. Říká se, že to světlo, které dopadá do oken ateliéru, ho nutilo malovat radostněji než kdy dřív.

Geminiho "datový" postřeh: Umění na hraně útesu. Máš pravdu, je to jedno z mála muzeí, kde je výhled z oken stejně cenný jako obrazy na stěnách. Picasso Antibes miloval pro jeho světlo a klid. Právě zde, v těchto prostorách, vznikla díla, která jsou plná radosti a středomořské energie. Je to fascinující propojení starobylé historie hradu Grimaldi a moderního ducha Picassovy tvorby.

Děkuji za neobyčejné postřehy z Antibes. Možná bych ještě na závěr doplnila naše malé putování jednou z myšlenek velkého umělce. Vybavila se mi, když jsem se kochala výhledem z hradu Grimaldi: "Dejte mi muzeum a já ho zaplním" – Pablo Picasso ("Donnez-moi un musée et je le remplirai").

Připravila: Stanislava Bezděčková

Foto: úvodní Gemini, ostatní autorka