Nathalie Savignard a sen jménem Villa Ephrussi de Rothschild

Na Azurovém pobřeží je nespočet míst, kde se nejenom krásně sní, ale kde se také "sny proměňují ve skutečnost". Zdejší malebné končiny odjakživa inspirovaly tvůrce, jejichž díla obdivujeme dodnes. O jednom takovém velkém snu a o jeho naplnění jsme hovořili s Nathalií Savignard, správkyní architektonického klenotu Villa & Jardins Ephrussi de Rothschild. 

V úvodu jsem si maličko vypůjčila z velmi známého citátu Antoina de Saint-Exupéryho, který zní: "Proměňte svůj život v sen, a své sny ve skutečnost". Citát se mi vybavil, když jsem se před časem ocitla ve výšinách Saint-Jean-Cap-Ferrat. Jaký byl váš první dojem z tohoto podivuhodného prostředí?

Vzpomínám si na své první kroky v tomto majestátním patiu, jednoho podzimního večera, jako by to bylo včera. Cítila jsem se jako užaslé a ohromené dítě.

Kdosi jednou Azurové pobřeží připodobnil k takovému nekončícímu seriálu poutavých příběhů okořeněných sluncem, modrou oblohou a modrým mořem, romantikou i napětím. Čím se vyznačuje příběh baronky Béatrice de Rothschild?

Béatrice Ephrussi byla svobodomyslná, odhodlaná žena, která měla sen - postavit nádherný palác obklopený okázalými zahradami na holé skále. A ona to dokázala!

Villa určitě nepatří k těm místům, kde se zastavíme jen na skok, uděláme pár fotek, natočíme video a spěcháme za dalšími zážitky. V prostředí doslova nabitém uměním čas jakoby se zastavil. Jaké momenty, exponáty, sbírky by ale i návštěvníkům věčně se stresujícím časem, rozhodně neměly uniknout?

Mnoho děl si zaslouží, aby si člověk našel čas. Musím přiznat, že mám slabost pro Zefyra, který vévodí bow-window hlavního salónu, jehož majestátnost je umocněna Středozemním mořem přímo za ním.

Nezapomenutelným a silným zážitkem jsou zahrady – však tady také ukázali své umění nejlepší krajinní architekti té doby. Nekonečný prostor pro představivost… Podle přání paní baronky má připomínat "loď ztracenou v moři květin …" Dá se vůbec říct, která z těch devíti zahrad se nejvíc těší návštěvnické pozornosti?

Každý návštěvník podle své vnímavosti prožije různé emoce a pocity během prohlídky, neboť zahrady mají naprosto odlišné atmosféry a tak specifický půvab. Přesto bych se neodvážila stanovit žebříček těch nejúspěšnějších.

Na Azurovém pobřeží se po celý rok odehrává nespočet originálních událostí, tady je to například v květnu Svátek růží, v letních měsících jsou to nocturna. Jaký je zájem o akce, z nichž dýchá láska k umění, přírodě a nechybí ani romantika? Je vůbec ještě dneska, v našem přetechnizovaném světě, místo třeba pro zmíněnou romantiku?

Naštěstí! Vždyť jak bychom jinak mohli žít šťastně? Akce, které nabízíme, jsou k tomu, aby člověk unikl všednosti a zažil úžas a okouzlení, obzvláště vhodné, jako stvořené. Naše nocturna nabízejí skutečně jedinečný zážitek, neboť objevování Villy v noci, pod širým nebem, pod hvězdami, má nesrovnatelné kouzlo.

Samozřejmě, strávit několik hodin v Cap Ferrat jako návštěvník je něco jiného, než zde žít a pracovat. Ale v obou případech lze pocítit, co znamená "joie de vivre", radost ze života. Představuje pro vás tento pocit skutečné plus vaší profese?

Cítím se nesmírně šťastná, že mohu pracovat v tak jedinečném prostředí. Už dvaadvacet let jsem každé ráno znovu okouzlena, když toto místo objevuji při východu slunce, ještě před příchodem návštěvníků.

Jaký máte osobní vztah k Azurovému pobřeží? V čem je zde způsob života odlišný od jihozápadní Francie, odkud pocházíte?

Už přes dvacet let je mým domovem Azurové pobřeží a Nice. Život je tady úplně jiný, diktovaný turistickými sezónami. Naučila jsem se žít v rytmu, který je opačný než u většiny lidí: pracovat a být v plné pohotovosti právě tehdy, když si ostatní užívají dovolenou nebo volno o svátcích a vyrážejí na procházky. Jaké je ale zadostiučinění vidět tolik návštěvníků, kteří přijíždějí objevovat naše krásné Azurové pobřeží a především naši nádhernou Villu...

Někdy čteme články o "nejlepších místech k životu ve Francii", a často je to právě  město Nice, které se umisťuje v čele žebříčků. Jaké by bylo vaše ideální místo k životu?

Nevím, zda ideální místo existuje, ale žít na Azurovém pobřeží je opravdové štěstí. Tolik lidí sní o tom zde žít...

Bez nadsázky lze říct, že Saint-Jean-Cap-Ferrat je jedním z nejkrásnějších míst Středomoří. Kdybyste měla před sebou malířskou paletu, jaké barvy byste zvolila k jeho zobrazení?

Je to nádherný a velmi pestrý poloostrov, který vnímám jako paletu barevných tónů: modř oblohy a moře, zeleň borovic, palem a olivovníků, okrové odstíny pohoří Estérel v dálce, a žlutou s oranžovou u citrusů, zdí vesnice "vieux village" a vil, které ji lemují.

Jste velvyslankyní značky Azurové pobřeží Francie. Co pro vás tahle role znamená? Je to závazek, který vás spíše svazuje, nebo inspiruje?

Role ambasadorky Azurového pobřeží je pro mě závazkem i inspirací. A především je to celé o sdílení. Mám dnes to štěstí, že mohu pracovat s úžasným týmem, který každoročně přivítá přes 200 000 návštěvníků z celého světa, a mým největším posláním je podělit se s každým z nich o svou lásku k této vile, jejím zahradám a sbírkám. Když se vám podaří předat a sdílet vášeň a přispějete k tomu, aby věhlas vašeho regionu zářil i daleko za hranicemi, pak se v roli ambasadora svého regionu můžete cítit skutečně na svém místě.

Připravila: Stanislava Bezděčková

Foto zdroj: Villa & Jardins Ephrussi de Rothschild a autorka

Interview si můžete přečíst také ve francouzštině: Nathalie Savignard et le rêve nommé Villa Ephrussi de Rothschild